Již minulý víkend strašili na yr.no, že bude přituhovat. Měl dokonce napadnout i nějaký ten sníh. V hloubi duše jsem tomu moc nevěřil. V pondělí ještě poprcháválo a NTNUI mělo na plánu noční prolog k pátému závodu KKC. Nevím jestli jsem se zmiňoval, vítěz celého seriálu nočáků (6 závodů), vyhrává roční předplatné benzínkového kafe do plastového hrnku (KKC - Kaffekopp cup - Kafehrnek pohár ). Podle ztrát z tohoto prologu se poté ve středu startovalo do KKC 5. Tento závod se běžel ve vrcholových partiích místních minihor a jelikož během středy byl již nepatrný poprašek dole v Trondheimu, bylo mi jasné, že tam nahoře to bude asi nejspíš trochu stopovaná. Přesně tak to i bylo, do startu napadlo cca 10 cm prašanu, takže se člověk bořil nejen v bažinách, ale také ve sněhu. Celé to byla celkem mrtě palba, jen čekovat směr a ostatní lidi, super trénink na Tiomilu. Z celého závodu si pamatuji to, že mi celou dobu mrzl palec na kterém jsem měl palcovku, 2 velké chyby, ve kterých jsem zhruba s 10 lidmi důkladně pročesal přilehlé okolí kontrol a poté neuvěřitelnou vánici od 8 kontroly až do cíle, která mi připomínala Vánoce a Zlatonedělní sprint (Už se těšíte? Těšte!!). Na závěr musím jen dodat, že jsem si doma nechal EMITku a tak jsem tohle všechno podstoupil bez nároku být klasifikován ve výsledcích. Ale co, trénink dobrý. Navíc to celé pak napravila saunička a následná pořadatelská večeře.
Ve čtvrtek ráno jsem se probudil celý rozlámaný po nočáku, podíval se z okna a pohled byl asi takový:
 |
| Čtvrteční pohled z okna. |
 |
| Cesta do školy. |
Před školou mě jen pobavila zasněžená kola:
 |
| Před školou. |
Večer jsme jako obvykle vyrazili na fotbálek, avšak tentokráte již do haly na Dragvoll. Po hodině a půl jsem byl totálně v kytkách. Ani nevím kdo vyhrál. Možná já, sám nad sebou.
O víkendu byly naplánovány první lyže. Někteří blázni byli už v pátek a tak mi bylo doporučeno vzít lyže na skate. Jako vždy jsem byl líný vstávat o hodinu dříve a glidrovat, tak jsem tam nechal cosi z loňska. Už při prvním píchnutí jsem věděl, že to nebyl dobrý nápad. Myslel jsem, že mám místo skluznice šmirgl. Nadřel jsem se 2x víc, ale aspoň mi to nejelo z kopce moc rychle a já si mohl v klídku užívat nádherných výhledů. Výhledů jsem si užíval asi 10 minut, páč potom se Norové rozkoukali a začínali za to brát a já byl rád, že visel na ocásku. Napoprvé z toho bylo 90 minut a 17 km.
 |
| Ručičky celkem bolely. |
Na neděli jsem přemáznul, nechtěl jsem se utrápit a hlavně jsem chtěl trochu poškádlit Noráky. Počasí bylo super, azuro, sluníčko a asi -3°C. Auto jsme nechali trochu níž, abychom to neměli úplně zadarmo jako včera. Lyže mi jely parádně, tratě nahoru dolů, v 5 lidech jsme se celkem hecovali. Připadal jsem si celkem lehce a tak jsem v kopcích občas zrychlil. Užili jsme si to. Na log se můžete podívat tady.
 |
| Mapa lyžařských tratí na Byrmarce. |
 |
| Výhled na Trondheimfjord. |
 |
| Rozptýlená skupinovka. |
 |
| Místní magistrála |
Jak se dalo předpokládat, Norsko je pro lyžování země zaslíbená. Hezké tratě, krásná příroda, ještě krásnější Norky od hlavy až patě oblečené v Bjornovi Daehliem. To všechno na konci října!! Co víc si přát!!
Nejkrutější na tom je, že tento víkend jsem lyžoval a ten příští jedeme do švédské Karlskrony na akademické mistrovství Skandinávie, takže zase mapu do ruky a hurá lampiónovat (prý to bude neskutečná kalba).
Žádné komentáře:
Okomentovat