úterý 9. října 2012

Hu & Hei !!

Tento týden předčila všechno pouhá sobota. Nemá proto cenu plácat nemysle o něčem jiném. Tento příspěvek bude věnován především Hu & Hei, závodu který svou náročností předčil naprosto všechny závody co jsem kdy běžel, kam se hrabou HROBy, ROGAININGY či 24 HODINOVKY.
Pojďme se podívat trochu do historie, je to závod s neskutečnou tradicí poprvé se konal již v roce 1960 tehdy se jednalo o 21 km dlouhý "trail". Startovalo "pouze" 30 závodníků a závod dokončilo 83,3 % odvážlivců. V roce 1965 stavitel Einar Gjertsen připravil mimořádně těžkou trať z 307 startujících za   brutálních podmínek (velké množství sněhu) dokončilo závod pouze 19,9% závodníků. Aby se tento incident již v budoucnu neopakoval, byl zaveden takzvaný Gjertsen faktor, který byl vypočítán následujícím způsobem:

(délka * převýšení) / (délka Gjertsenovi tratě * převýšení Gjertsenovi tratě)

Kdo prošel matikou pro střední školu by měl lehce pochopit, že výsledné číslo je vždy mezi 0 a 1. Pokud se rovná 1, pak je trať srovnatelná s tratí jistého pana Gjertsena. (zanedbejme počasí). Na grafu dole můžete vidět Gjertsen faktory pro různé roky.
Gjertsen faktory do roku 2010.
Nejlepší na tom je, že tento faktor je vždy zveřejněn až ráno před závodem a pro tento rok byl prý nejvyšší za poslední dobu - 0,92. Dal jsem Hu & Hei přednost před MČR štafet a družstev, prostě si umím vybrat kdy běžet jaký závod.
Celé Hu & Hei je rozděleno do 2 částí. V pátek se běží tzv. Snuskeløpet, kde člověk dostane prázdnou normální lampioňáckou mapu, vystartuje a před ním visí mapa s 25 kontrolami. Závodník musí oběhnout 5 z nich. Jde samozřejmě o čas, takže každý volí dle něj nejkratší variantu. Podle výsledků tohoto minizávodu, který plní pouze roli rozdělení startovního pole, se poté hendikepově startovalo do tzv. Gampeløpet, tedy do opravdového Hu & Hei. Já plánoval jít Snusk s rozvahou, moc se zbytečně neunavit, ale zase se vlézt do handicapu (10min, pak hromaďák). Celkem v pohodě jsem si vysnuskoval ztrátu 5:51, což bylo přesně to co jsem očekával.

Snuskeløpet.
V sobotu ráno jsem si udělal mega snídani a 9:30 už jsme stáli na startu, ze všech byla patrná trocha nervozity. Hu & Hei se běží se speciálně připravenou mapou, která se dost podobá té orienťácké, ale měřítko je 1 : 25 000. Takže na přílišné detaily jsme mohli zapomenout. Překvapily mě detailně zmapované bažiny, které mi v řadě situacích hodně pomohly. Vystartoval jsem 9 sekund za borcem, ale já si chtěl na začátku všechno osahat a tak sem ho nechal pláchnout, závod byl dlouhý dost. Do plánovaných 32 km s Gjertsen faktorem 0,92 jsem šel s rozvahou. Opomněl jsem na další z mnoha krás tohoto závodu, trať neznáte. Na startu vám sdělí pouze umístění 1 kontroly, na té se dozvíte kde je 2 kontrola a tak dále. Víte jen, že celá trať jsou 2 okruhy - 20 a 12 km (vzdušnou čarou). Začal jsem tedy volněji, první a druhá kontrola bez problému a tak jsem začal trochu přidávat na tempu. Pak nás čekal první královský postup závodu, 6,6 km dlouhý. Nějak sem si nechtělo šplhat do kopce hned ze začátku, tak jsem zvolil skoro 12 km dlouhou obíhačku po cestě. V půlce sem doběhl skupinku a tak se tempíčko po asfaltu pohybovalo okolo 4 min na kilák. Bylo mi jasné, že si to vybere svojí daň na konci, ale co tak hezky se běželo neřešil sem to. Stal jsem se dokonce i trochu slavným. Tento postup si vybralo pro analýzu World of O

1. Královský postup na 3K.
Bohužel jsem na konci pokazil dohledávku a to mě stálo tak 5 min navíc. Nicméně obě varianty byly téměř rovnocenné, záleželo na tom jak kdo byl rychlý v lese. Po tomto postupu jsme se již začali vracet zpátky na start. Následoval sled kratších a jednodušších postupů a následný výběh na průběh do 2. kola. Poslední kilometr byl celkem do kopce a já začal pomalu a jistě tuhnout. Nahoru jsem se vyškrábal úplně hotovej. Po 26 km si sedl do stanu s jídlem a nacpal do sebe asi 2 banány a snad tunu hrozinek.


Já na průběhu, nebo spíš průsedu a za 2 hodiny v průseru.
Následoval 2 kilometrový seběh, kde se to dalo pustit, takže jsem krizi zase rozběh a na kontrole doběhl skupinku, která nevypadala marně. Vyvezl jsem se s ni jeden postup, ale pak sem usoudil, že sám budu rychlejší a tak sem převzal velení a vydal se sám vstříc dalšímu postupu. Poprvé jsem si začal všímat nápisů u kontrol, které vždy sdělovaly délku následujícího postupu a délku do cíle. Před druhým královským postupem tam bylo 3,2 km na další kontrolu a 10 km do cíle. Postup nebyl dlouhý, ale vedl okolo nejvyššího   kopce Bymarky a stále lesem, nedalo se využít žádné cesty. Každou chvíli sem očekával krizi a ta přišla právě když sem dorazil na předposlední kontrolu závodu.


Královský postup no. 2.

Následující postup byl pro mě zásadní, protože jsem se potřeboval vyškrábat nahoru na planinu a jako když lusknete prstem všechna energie byla pryč. Rychle jsem do sebe narval gelík, snikersku a pár hroznových cukrů a snažil se pomalu lézt nahoru, připadalo mi jako bych udělal 1 krok nahoru a 3 dolů. Nahoře mě ofoukl vítr, přeběhl mráz po zádech a já věděl, že žaket je tu, začala mi být zima, bolel každý krok, nebyly síly na to ptát se kdo je kdo, úkol zněl jasně - přežít. Věděl jsem, že nesmím přestat běžet jinak bude zle. Bohužel jsem před poslední kontrolou seběhl 50 výškových metrů naprosto zbytečně a když jsem je šplhal zpátky ozvaly se křeče do stehen. Asi 3 minuty jsem ležel ve svahu a snažil se to nějak přečkat. S problémy jsem se dostal nahoru a orazil poslední kontrolu, teď už zbývaly "jen" 3 kilometry utrpení, chtěl jsem jít co nejkratší cestou, ale křeče se ozvaly znovu a tak jsem musel změnit plán a využít cest.


Celá trať Hu & Hei. 

Celé Hu & Hei jsem oběhl za 5 hodin 45 minut a umístil se na 27. místě (celkem se účastnilo asi 200 závodníků). Na vítěze ztratil přes hodinu, ale první neNor v cíli. Byl jsem celkem spokojený, škoda drobných chyb a toho konce, ale s tím člověk při závodě nic neudělá, prostě mu dojde a je konec. Celkem mě potěšily gratulace od Norů, prý hodně dobrý výkon napoprvé. Nikdo prý není řádným členem NTNUI dokud nedoběhne Hu & Hei. Tak uvidíme jestli  ho ještě někdy poběžím.
Nejhorší utrpení přišlo v následujících 12 hodinách, všechno mě bolelo, nemohl jsem díky tomu usnout, takže jsem zkoukl 2 filmy a bez úspěchu. Neděli jsem prozewlil a pondělí šel na posilováníčko jako by se nechumelilo. Dneska (úterý) jsme měli ráno (8:30) technický mapáč. Kde jsem si zase ověřil, že ráno jsem naprosto nepoužitelný. Nechal jsem doma vložky do talonů, ale tady to není zas takový problém, les je tu většinou krásně měkoučký. Každopádně to byl dobrý pocit mít odtrénováno v 10 ráno.


Ranní trénink.

Málem bych zapomněl, minulý týden jsem měl ve škole prezentaci o historii lampiónovýho sportu a čitelnosti   používaných map. Koho by to zajímalo tak prezentace je tady.
Zítra mě čeká oblíbený druh tréninku - nočák s hromadným startem, takže doufám, že už dám konečně Norákům trochu pokouřit.

V sobotu by měl dorazit Dusky s Vencou, takže příští týden by měl být ve znamení kultury, kalení a výletů.














3 komentáře:

  1. [MathNazzi] Já teda nevim, školy mám (bohužel), ale aby Gjertsen faktor vycházel mezi 0 a 1, tak (délka * převýšení) nesmí být větší než (délka Gjertsenovi tratě * převýšení Gjertsenovi tratě). Jako mezi řádky to tam je, ale jináč je vidět, že pán měl matematüku z rychlíku.

    OdpovědětVymazat
  2. no super matematik nejsem no ;-)musim uznat ze to slovo vzdy tam nema byt no :-)psal jsem to pozde vecir a hlavne jsem to chtel napsat co nejednoduseji. Jestli jsem se nekoho dotkl ne upe spravnym vyrokem...omlouvam se :-)

    OdpovědětVymazat
  3. [MathNazzi] Hele já to taky psal večer (já ráno nemůžu - já ráno dřu). Kdybych to psal ráno ... Prostě je to celý vo rejpání, jestli mi rozumíš? Rozumíš? Ale na mě se klidně vyser, já jsem jenom takovej nosič vody a dělník orienťáku.

    OdpovědětVymazat