neděle 23. září 2012

Babí léto a Tour de Trondheim!

Jak začit, tento týden začal jako vždy, kupodivu pondělím. Posilování jsem přetrpěl a protažení pří výhledu na norské volejbalistky si užíval. Půl hodinka uteče ani nevíte jak. Bohužel horší bylo zjištění, že mě až nějak moc popotahává přední strana pravého stehna. Přidal jsem další čtvrt hodinu protahování (volejbalistky střídaly florbalistky :-D ), ale ani to nepomohlo. 
Takže jsem v úterý zašel za naší profi fyzioterapeutkou a nechal si stehno zatejpovat kinesio tejpem (zeleným) a hurá na úterní intervaly v terénu. 6 krát 4 minutový okruh, nahoru dolu v šutrech, kde Noráci běhají jak bezmozci, a nenechají vás jen tak něco vypustit. Navíc 2 okruhy skoro po tmě, celkem maso. Tento týden už budu muset asi vytáhnout čonga (čelovka).
Noha furt bolela a tak jsem středu vyčlenil studiu a mapové teorii. Společně s treninkovým partnerem z Olomouce (nyní je na Erasmu v Segedu), jsme pařili catching features po skypu...celkem sranda, akorát se furt ztrácím, tak má Rouman o zábavu postaráno. Večer se pak na facebooku začly šířit fámy, že je vidět polární záře. Nejdřív sem si říkal, že je to blbost, pak jsem ale vyměknul a protože mám okna na jih, tak jsem asi okolo 0:10 vyšel ven a faaakt. Viděl jsem svoji první POLÁRNÍ ZÁŘI!!!
Tento vzácný a překrásný úkaz matky přírody je možný pozorovat i v ČR, ale vědci tvrdí, že v průběhu jednoho slunečního cyklu (cca 11let) pouze 5-8 krát. Existuje pár vědecky podložených předpovědí viditelnosti polární záře. Asi jako nejvíce srozumitelná se mi jeví tato:

Pravděpodobnost výskytu polární záře.
Jedná se o znázornění pravděpodobnosti viditelnosti polární záře, kde odstín zelené vyjadřuje intenzitu aurorálního oválu a červená čára ukazuje oblast, z níž už by měla být za teoretických ideálních podmínek záře vidět nad severním obzorem. Jednoduše, až bude ta červená čára nad střední Evropou, máte mrtě malou šanci jí vidět. Kdyby to někoho zajímalo více si můžete přečíst tady. Nicméně můj foťák je natolik dementní (ale sem rád, že ho mám), že to nedokázal vyfotit a tak jsem si vypůjčil fotku kámošky snad to neva. Snad příště :-)

Polární záře Trondheim (autor: Věrka Jelenová)

Nadcházející víkend proběhl ve znamení Tour de Trondheim, třídenních, které pořádalo NTNUI. Vyfasoval jsem funkci předběžce bab a sbírání kontrol, takže funkce pro trénink přímo ideální. V pátek se běžel sprint s cílem přímo před kolejema na Moholtu. Tratě hezké, ale nějak se neodhadl čas startu a tak asi třetina závodníků doběhlo za tmy :-D nikdo si na nic nestěžoval, v Norsku je to asi normální. 

IT středisko TdT Isaak, Kjetil a já.

V každé kategorii se soutěžilo o trikoty.

V sobotu byl na programu velmi technický middle, kde se střídaly náhorní semi-openy s bažinami se svahy se skalami v a terénními tvary v hustníkách, jeden z nejhezčích middlů, co jsem kdy bežel. 

TdT middle H17 - nic není moje, běžel jsem D17.

Centrum závodu, opravdu bylo na co koukat.

Jezero Vintervarmet.
V neděli se startovalo hendikepovým startem do kratší klasiky. Běželo se především v bažinatém semi-openu s množstvím skalek a srázů. Hodně lidí jsi myslelo, že to bude jednoduché. Běhat po louce, kde je vidět na 100 honů umí přece každý, opak byl pravdou. Bylo nutné si neustále "povídat s mapou", což výrazně stěžovaly rozsáhlé bažiny, ve kterých jsem si i já připadal snad 100 kilový.  Po 7 kilometrové trati D19, jsem pak odpočíval v centru, koukal na hezké Norky, nafotil pár fotek a po skončení závodu jsem se vydal na 2. fázi, posbírat nějaké kontroly. Počasí bylo super do Trondheimu dorazilo babí léto, 10°C, sluníčko. Snad všichni vyrazily na procházku a já mezi nimi na zpáteční cestě kličkoval s 6 stojany a lampiony. Parádní hodinové proběhnutí.

TdT long H19 - postupy jsou moje, trať pro změnu ne.

Spíkr  Bjørn.

Místní sjezdovka, snad tu za měsíc bude sníh.

Cíl.

Centrum.

Když jsem dorazil dom pustil jsem rychle plný očekávaní eurosport, kde byl přenos z MS v silniční cyklistice, byl jsem zvědavý na ty naše kluky český. Sestava se zdála být celkem dobrá. Šéftrenér Andrle pro silniční závod určil 3 hlavní lídry - Kreuzigra, Königa a Štybara. Vypadalo, že všichni mají celkem slušnou formu a mohli by ji prodat, ale bohužel do závodu promluvilo mnoho pádů a postupně všichni tři se do nich postupně zamotali. Kreuziger dokonce utrhl kufr u tretry a musel čekat 3 minuty na servisní auto, které mu dalo novou. Je však otázkou, jestli by někdo dokázal následovat vražedné tempo posledního výjezdu do cíle. Zhruba v půlce nastoupil Philip Gilbert a celkem v pohodě si dojel pro duhový trikot. Třetí skončil Valverde, který má letos hodně našláplou sezónu. Trochu mě zklamal Satan a Boonen, ale hold to bylo asi moc do kopce.
Ještě musím zmínit 7. místo Jana Bárty ve středeční časovce. To je doposud nejlepší výkon českého závodníka na MS!!!!










Žádné komentáře:

Okomentovat